Zeleň v krajině

Veškerá zeleň v extravilánu mimo zastavěný prostor měst, obcí, vesnic a zeleň v krajině je tvořena rozptýlenou zelení, liniovou zelení, bodovou zelení, skupinami zeleně, jedná se obvykle o plochy lesů, hájů, zahrad, sadů, luk, mokřadů, remízků, strání i volně rostoucí solitérní a skupinová zeleň nebo hospodářsky nevyužívaná zeleň. Tento typ zeleně má kromě svých primárních hospodářských a ekologických funkcí také výrazné funkce rekreační, zdravotní, krajinotvorné, půdoochranné, protierozní, vodohospodářské a též významnou funkci estetickou a okrasnou.

Řešení krajinářských úprav, liniové zeleně v krajině, zeleně podél komunikací, cyklostezek, vodotečí, doplňkové zeleně vodních ploch, oddělovací a izolační zeleně (větrolamy, remízky, skupinová zeleň v krajině a zeleň ostatní) vždy respektuje regulativy daného území a širší vztahy a územní souvislosti, krajinné typy a charakter daného prostoru, biodiverzitu krajinného celku, ekologické vztahy a další souvislosti.

Plánování a navrhování krajinné zeleně vždy respektuje podmínky platného ÚSES (Územní systémy ekologické stability) a návaznost na zpracované územní plány a vztahy s okolními areály. Současně musí vyhovovat všem stanoviskům, požadavkům a podmínkám orgánů státní správy a odborů pro ochranu životního prostředí a ochranu krajiny.